Chladné zbraně je označení pro zbraně, které nevyužívají střelný mechanismus ani střelivo a jejich účinnost je založena na fyzickém kontaktu s cílem. Patří sem různé druhy jako jsou
bojová kladiva kyje a dalších podobné (tupé) nástroje
Zbraně drtivé, které jsou také nazývány tupými zbraněmi, nevyužívají ostří ani hrotu jako svou primární sílu, ale spoléhají na svou velkou hmotnost. Tyto zbraně se zaměřují na zesílení síly nárazu při úderu na cíl. Jedná se o různé předměty, které slouží k posílení síly úderu.Prvními představiteli tohoto typu zbraní byly primitivní dřevěné kyje, které jsou vlastně nejstarší formou zbraní. S rozvojem ochranných prostředků, jako je brnění, však vznikla potřeba zbraní schopných tato brnění překonat. Tím nastal rozmach drtivých zbraní, zejména během středověku, kdy se ukázaly jako účinné prostředky proti těžce obrněným rytířům. Na rozdíl od zbraní sečných, které vyžadovaly značnou technickou zručnost k průniku brnění, tupé zbraně se zaměřovaly na sílu úderu a byly méně náročné na technické dovednosti.Mezi nejznámější druhy zbraní drtivé patří kyje, cepy, válečná kladiva, řemdihy a palcáty. Tyto zbraně se v historii osvědčily jako účinné prostředky v boji a zanechaly svou stopu ve vojenských taktikách a strategiích.
Sečné zbraně
Jde o skupinu zbraní, které svou účinností závisejí na ostrém ostří, které usnadňuje fyzické poškození cíle. Vývoj sečných zbraní odráží pokrok lidské civilizace v oblasti řemeslné zručnosti, znalosti materiálů, zejména kovů a v samotné konstrukci zbraní. Původní sečné zbraně byly vyrobeny z mědi, později z bronzu a nakonec z železa a oceli. Původní design těchto zbraní zahrnoval jednoduchou rovnou čepel s ostřím, což je dělalo efektivnějšími než dosavadní bodné nebo tupé zbraně. Hlavní výhody tohoto typu zbraní spočívaly v jejich nižší hmotnosti, vysoké účinnosti a snadném ovládání. S průběhem času se design vyvíjel a základních principů používání těchto zbraní, což vedlo k profilování čepelí do zakřiveného tvaru, což zvyšovalo účinnost při sekání, ale snižovalo schopnost bodání. To vedlo k jasnému rozdělení zbraní na bodné a sečné. Mezi nejznámější představitele této kategorie zbraní patří šavle, katany a z kategorie delších zbraní pak sekery, sudlice nebo kůsy.
Bodné zbraně
Samotný název "bodná zbraň" již naznačuje její definici. Tento typ zbraně vychází ze svého předchůdce, kterým je pěstní klín upevněný na dlouhé násadě z větve, známý jako kopí. Původní účel bodných zbraní spočíval v usnadnění lovu, jak ve vodě, tak na souši. Postupem času se tento typ zbraně zdokonalil díky rozvoji lidských dovedností a použití lepších materiálů, což z něj udělalo klíčový prvek ve výzbroji všech armád. Mezi nejznámější představitele tohoto typu zbraní patří kopí, bodné dýky a rapíry. Tyto zbraně se v průběhu historie osvědčily jako účinné prostředky jak v boji, tak i při lovu a obraně.
Vrhací zbraně
Vrhací zbraně představují zvláštní kategorii mezi chladnými zbraněmi. Jejich hlavním cílem je zasáhnout cíl na vzdálenost pomocí pouhé síly bojovníka, bez použití složitějšího mechanismu jako u kuší, luků nebo palných zbraní, které vypouštějí projektily s pomocí mechanizmu. Vrhací zbraně existují v různých tvarech a velikostech, od menších, jako jsou vrhací hvězdice, až po větší, jako jsou harpuny a oštěpy. Mezi nejznámější zástupce patří kopí, shurikeny a vrhací nože. Tyto zbraně se v historii projevily jako účinné prostředky při zasažení cíle na větší vzdálenost a často se používaly v bojových situacích nebo při lovu.
Historicky byly chladné zbraně nezbytnou součástí vojenské výzbroje a byly používány v mnoha kulturách po tisíciletí. Jejich význam v boji však postupně klesal s nástupem střelných zbraní. Nicméně i přesto zůstávají populární v rámci různých bojových umění, sportovních disciplín (například šerm) a sběratelství. Chladné zbraně mohou být vyrobeny z různých materiálů, jako je ocel, dřevo, nebo dokonce moderní slitiny. Jejich design se liší podle účelu a historického kontextu, ve kterém byly používány. V současné době jsou často využívány jako součást tréninku bojových umění, obranných technik nebo jako rekvizity ve filmu a divadle. Je třeba zdůraznit, že chladné zbraně jsou stále považovány za nebezpečné a mohou způsobit vážné zranění či smrt, pokud jsou použity neoprávněně nebo neodborně. Z tohoto důvodu je jejich vlastnictví a používání v mnoha jurisdikcích regulováno zákony a předpisy.
Chladné zbraně jsou vlastně jedním z prvních výtvorů lidského řemesla. Když se podíváme na začátky lidského vývoje a spojení s našimi předky, objevíme, že mezi prvními nástroji, které lidstvo vyrobilo, byly ty určené k lovu zvěře a obraně. Tato škála předmětů a zbraní, které nelze nazvat jinak než chladnými zbraněmi, zahrnuje různé druhy nástrojů.První známou chladnou zbraní je známý pěstní klín, který položil základy pro vývoj nástrojů a zbraní. Tento pěstní klín se stal základem pro kopí, které sloužilo k lovu zvěře, a také pro nůž, který byl užitečný v každodenním životě. Vynález pěstního klínu tak můžeme považovat za zahájení tvorby zbraní. Hlavním účelem chladné zbraně je posílení schopností uživatele a tím zvyšování efektivity v boji. Tyto zbraně byly od pradávna navrženy tak, aby poskytovaly výhodu tomu, kdo je používá, a usnadňovaly mu dosažení svých cílů v bojových situacích.