Daišo je japonský termín pro dva meče, které nosil samuraj jako součást svého oblečení. První meč je katana, dlouhý meč s jednostranným ostřím, používaným jako primární zbraň. Druhý meč je wakizashi, kratší meč s jednostranným ostřím, který sloužil jako sekundární zbraň. Set katany a wakizashi byl považován za základní výbavu samuraje a byl symbolem jeho společenského postavení.
Výraz "daišo" se skládá z dvou slov: "dai" znamená "velký" a "šo" znamená "malý". Tento termín tedy odkazuje na velký a malý meč, tedy katanu a wakizashi.
Daišo se nosilo za vysokým opaskem který se nazývá kaku-obi, na levé straně těla. Tento způsob nošení byl charakteristický pro samuraje a byl jedním z mnoha prvků jejich tradičního oblečení.