Rockwellova stupnice tvrdosti se používá k měření tvrdosti materiálů, včetně kovů a ocelí, a je pojmenována po svém vynálezci Stanley Rockwellovi. Stupnice je založena na měření hloubky otisku zkušebního hrotu v materiálu pod určitým zatížením.
Rockwellova stupnice je číselná, s hodnotami obvykle označenými jako HRC (Rockwell C), což je nejběžnější stupnice pro oceli používané v nožířství. V této stupnici se měří tvrdost oceli v rozmezí 20 až 70 HRC. Vyšší hodnota znamená tvrdší ocel.
Proces měření tvrdosti zahrnuje vytvoření malého otvoru pomocí zkušebního hrotu, který se pomalu a konstantní silou vtlačí do povrchu materiálu. Poté se měří hloubka otvoru a použije se vzorec k výpočtu tvrdosti v HRC.
Rockwellova stupnice se používá k určení tvrdosti nožů, což je důležitý faktor pro výkon nože. Tvrdší oceli jsou obvykle křehčí a těžší na broušení, ale udržují si ostrost delší dobu. Naopak měkčí oceli jsou snadnější na broušení a mohou být vhodnější pro některé úkoly, jako je například krájení potravin.
Při výběru nože je tedy důležité brát v úvahu Rockwellovu stupnici tvrdosti a zvažovat, jakou tvrdost oceli je pro daný úkol nejvhodnější.