Vrhací zbraně představují zvláštní kategorii mezi chladnými zbraněmi. Jejich hlavním cílem je zasáhnout cíl na vzdálenost pomocí pouhé síly bojovníka, bez použití složitějšího mechanismu jako u kuší, luků nebo palných zbraní, které vypouštějí projektily s pomocí mechanizmu. Vrhací zbraně existují v různých tvarech a velikostech, od menších, jako jsou vrhací hvězdice, až po větší, jako jsou harpuny a oštěpy. Mezi nejznámější zástupce patří kopí, shurikeny a vrhací nože. Tyto zbraně se v historii projevily jako účinné prostředky při zasažení cíle na větší vzdálenost a často se používaly v bojových situacích nebo při lovu.
Historicky byly chladné zbraně nezbytnou součástí vojenské výzbroje a byly používány v mnoha kulturách po tisíciletí. Jejich význam v boji však postupně klesal s nástupem střelných zbraní. Nicméně i přesto zůstávají populární v rámci různých bojových umění, sportovních disciplín (například šerm) a sběratelství. Chladné zbraně mohou být vyrobeny z různých materiálů, jako je ocel, dřevo, nebo dokonce moderní slitiny. Jejich design se liší podle účelu a historického kontextu, ve kterém byly používány. V současné době jsou často využívány jako součást tréninku bojových umění, obranných technik nebo jako rekvizity ve filmu a divadle. Je třeba zdůraznit, že chladné zbraně jsou stále považovány za nebezpečné a mohou způsobit vážné zranění či smrt, pokud jsou použity neoprávněně nebo neodborně. Z tohoto důvodu je jejich vlastnictví a používání v mnoha jurisdikcích regulováno zákony a předpisy.