Tanto
Tanto 短刀) je japonský nůž, který se začal hojně objevovat během období Heian (794–1185). Krátká dýka s jednostranným ostřím, jehož délka ostří se pohybuje zpravidla mezi 15 a 30 cm. Tanto byl používán pro sebeobranu prostého lidu, ale také jako vedlejší zbraň pro samuraje. Byl často nošen spolu s katanou a wakizashi v takzvaném setu daišó. Tanto byl navržen pro bodání a proražení brnění, ale také pro další účely jako je řezání, odřezávání a krájení. Často se používal i při seppuku, rituální sebevraždě, kterou prováděli samurajové a další lidé v Japonsku.
#ShowMore#
Tento nůž byl původně navržen pro bodání a krátký boj na blízko. V historii byl tanto často nošen samuraji jako součást jejich osobní zbroje a v setu zvaném daishō (spolu s katanou nebo wakizashi). Čepel tanto bývá robustní a pevná, někdy i s výrazným zakřivením či charakteristickým hamonem (linie kalení), který zvyšuje estetiku i odolnost nože.
Tanto se používal nejen jako bojová zbraň, ale také jako nástroj pro rituální sebevraždu (seppuku), podobně jako wakizashi. Díky své kompaktní velikosti a všestrannosti našel tanto využití nejen mezi samuraji, ale také jako praktický a elegantní nástroj pro každodenní použití. Dnešní nože typu tanto jsou populární v moderním designu díky své pevnosti, často se vyrábí z ocelí s vysokým obsahem uhlíku nebo damascénské oceli a jsou oblíbené pro své ostré a odolné čepele.
Dnes je Tanto oblíbeným sběratelským předmětem, ale také se stále využívá při výcviku bojových umění, jako je například iaidó nebo kenjutsu.
